Česká federace mankalových her
REPORTÁŽE

Gameserver story 2020

English version

Z únorového turnaje ve Francii se vracím unavená, nastydlá. Chytla jsem koronavirus, nebo ne? Po týdnu jsem ale v pohodě, tak snad to bylo něco jiného. Během pár dní má ČR první oficiální případ. Nedlouho poté, přesně 10. 3. 2020 vláda vyhlašuje první lockdown. Naštěstí pracuji jako IT a práce z domova u nás zkrátka fungovala i předtím. Život se tak nějak zastavuje a já hodlám nastalých změn náležitě využít, protože kdy jindy, když ne teď, když má člověk najednou v podstatě o dvě hodiny času denně navíc, když se nemusí a vlastně ani nesmí přesouvat? A tak se pouštím do svého letitého snu o herním serveru.

Vyjdeme z podstaty mé osobnosti. Když hraju, ráda přemýšlím delší dobu, zároveň na to přemýšlení ale obvykle nemám čas. Takže potřebuju server, kde se bude hrát korespondenčně. Takových moc není. Zároveň ale mám aspoň trošku představu, jak to zařídit, aby to fungovalo.

V první fázi vymýšlím, jak bude vypadat obrazovka. Inu jednoduše. Tady na ten odkaz nebo tlačítko klikni, pokud chceš založit novou hru. A tady na ten, pokud se chceš přidat k nějaké založené hře. A na jiný, když chceš hrát. Všechno je přesně ošetřené, takže když chce člověk hrát, musí být na tahu, jinak se mu tlačítko nezobrazí. Zpracování formuláře s tlačítkem prostě vcelku ovládám. Desku zobrazuju jako diagram, tedy pouze s čísly. 1. 4. oznamuju mankalové skupince, že první verze mého díla je k dispozici. Pár lidi to i zkusí, ale jsme zkrátka na začátku a chtělo by to něco lepšího. Taková Assel určitě nebude hrát, když vidí jen diagram, takže další krok je vygenerování obrázků a zobrazení desky číslem i obrázkem. Postupně přicházím na to, jak třeba zařídit zobrazení desky po tahu ve stejném okně bez možnosti klikat na tlačítka a mé dílo se tak pomalu blíží tomu, na co jsou hráči zvyklí z jiných serverů. Postupně pak přidávám hraní s robotem (i když jen hrajícím náhodné tahy), a hru v reálném čase. Začátkem června s vývojem končím. Jednak i přes všechna vylepšení si se mnou stejně nikdo nechce hrát, jednak je potřeba dělat i jiné věci. Další vývoj bude následovat, nejdřív se ale musím naučit spoustu věcí.

K tomu učení se dostávám na podzim a pokračování vývoje koncem roku. Během léta se objevila možnost hraní na kurniku, starém polském serveru později přejmenovaném na plaok.com. Jejich grafika je ovšem příšerná. Světle hnědé pozadí, a tmavohnědé kuličky. No je to ale lepší než nic a pořád je to lepší, než moje dílo. Ale těšte se, konkurence přichází. Bohužel ovšem s velkým zpožděním. Jenže co byste chtěli, jsem jeden dobrovolník, ne tým placených profesionálů.

Nicméně všechno, co nám na playok není úplně po chuti, je tipem na to, jak to udělat lépe. Blbá grafika? Udělám si modrou desku a bílé kuličky. Turnaj prošvihnutý o pár sekund? Udělám možnost přihlašování na jednotlivá kola. Nápadů moc, času málo, jako vždycky… občas se totálně zasekávám, ale celkově se věci neustále mění k lepšímu. Je škoda, že z toho mého díla nebude ani vánoční, ani novoroční dárek. Ale blížíme se k ideálnímu serveru „made by me“.


Na seznam reportáží