Česká federace mankalových her

Jak se dělá turnaj

Trocha turnajové teorie:
Turnaje se dají hrát podle následujících systémů:

  • švýcarský systém
  • každý s každým
  • vyřazovací pavouk

Nejlepší je, pokud je možné sehrát turnaj systémem každý s každým. Po jeho odehrání máte poměrně jasnou představu, kdo je nejlepší. Na to je však potřeba dostatek času a malý počet hráčů. Druhý nejlepší systém je švýcarský, který se hraje nejčastěji na 7 kol a poměrně rychle tedy určí vítěze. Nicméně pokud jsou mezi hráči skupinky, které se vzájemně podporují, mají tyto dva systémy určitou možnost, jak potenciálního vítěze sesunout z trůnu. Skoro všichni už v průběhu turnaje tzv. spekulují na výhru či dobré umístění. Dost často jde o úvahy typu jestli příští kolo vyhraju, budu třetí, jestli budu remizovat, záleží na výsledku jiných atd. Mezi špičkovými hráči se ale múžete setkat i s úvahami typu teď vede hráč A, který už hrál s hráčem B, takže když B v dalším kole prohraje, bude mít A menší bucholz a tedy se C může, pokud vyhraje, dostat před něj.

Výhoda švýcarského systému oproti pavoukovi je v tom, že všichni hrají všechna kola. Takže prohra v prvním kole nemusí znamenat neúspěch v celém turnaji. Pro rozhodčího je vyřazovací pavouk samozřejmě nejjednodušší. Turnajové systémy lze samozřejmě vzájemně kombinovat, jako např. šestičlenné skupinky každý s každým, nejlepší dva postupují do hlavního turnaje hraného švýcarským systémem apod.

Tabulka počtu hráčů a počtu kol potřebných k určení vítěze ve švýcarském systému:

HráčůKol
21
3-42
5-83
9-164
17-325
33-646
65-1287

Nejčastěji se hraje na 7 nebo 5 kol. Losování kdo s kým hraje v kterém kole je nejlepší provádět na počítači. Nemáme-li počítač, jsou za tímto účelem vytvořeny losovací tabulky. Lze však využít i přirozeného párování - hráčům řeknete, že spolu mohou hrát Ti, co spolu ještě nehráli a že smí hrát s někým, kdo má stejný počet výher. Pokud ke konci turnaje někdo nemůže najít soupeře, je povoleno hrát s někým, kdo má o jednu či dvě výhry více nebo méně.

Při losování dle standardního postupu je potřeba zaručit, aby spolu dvakrát nehráli stejní hráči a aby se střídala barva (tj. kdo začíná hru). Hráč může začínat max. 2× po sobě, při třetí partii už musí být nalosován jako nezačínající. Za výhru se počítá 1 bod, za remízu půl bodu, za prohru 0 bodů. Počet bodů po odehrání celého turnaje rozdělí hráče do skupinek, takže se může stát, že např. o bronzovou medaili se bude dělit několik hráčů. Proto se určují i tzv. vedlejší kritéria. Obvykle se používají Bucholz, což je součet bodů soupeřů daného hráče a když ani ten nepomůže rozhodnout, tak vzájemná partie.

Jak dlouho trvá turnaj:
  • Bleskovka - 5-7 min. na partii a hráče (čili počítáme asi 15 min. na 1 kolo)
  • Běžný turnaj - 20-30 min. na partii a hráče (čili počítáme asi 45-70 min. na 1 kolo)

Losovací tabulky pro systém každý s každým - jak je vytvořit:
Způsobů, jak vytvořit párovací tabulku je několik. Jeden z často používaných je tento:
vezmeme si kousek papíru a spočítáme hráče. Je-li počet hráčů sudý, odečteme od počtu 1, je-li lichý, je počet hráčů roven počtu kol a tím i počtu řádků v tabulce. Připravme tabulku pro 6 hráčů. Bude 5 kol turnaje. V každém kole budou hrát 3 dvojice. Připravíme si tedy tabulku, která má 3 sloupce a 5 řádků.
Vyplníme ji následovně:

123
451
234
512
345

Po řádcích od shora dolů, zleva doprava tedy zapisujeme čísla 1 - n, kde n je počet kol. Až zaplníme celou tabulku. Čísla píšeme doprostřed políčka. Pak začneme psát stejná čísla od spodu, opačným směrem a budeme vynechávat první sloupec. Všechna nově napsaná čísla jsou vpravo, všechna, která byla už v předchozí tabulce jsou vlevo.

12-53-4
45-31-2
23-14-5
51-42-3
34-25-1

Při sudém počtu hráčů ještě doplníme číslo 6 do prvního sloupce - střídavě, jednou vpravo, jednou vlevo. Při lichém počtu má tento hráč v daném kole volno.

1-62-53-4
6-45-31-2
2-63-14-5
6-51-42-3
3-64-25-1

Tabulka je hotová. Hráč vlevo začíná. Jména k číslům přiřadíme losem.

Velmi často hráči nejdříve zjistí s kým hrají, ale než dojdou ke svému stolu, zapomenou, zda začínají. I na to existuje poměrně jednoduché rozpoznávací pravidlo. Je-li rozdíl čísel hráčů lichý, pak začíná hráč s nižším číslem. Je-li rozdíl čísel hráčů sudý, pak začíná hráč s vyšším číslem. Výjimka je u dvojice hráčů, kde je hráč s nejvyšším číslem. Tam platí pravidlo, že s hráči z první poloviny (s nízkými čísly) hraje nízké číslo první, naopak s hráči z druhé poloviny (vysoká čísla) hraje jako první hráč s nejvyšším číslem.

Existuje i druhý, podobně jednoduchý způsob, jak tabulku vytvořit. Opět si připravíme tabulku, která má tolik sloupců, kolik dvojic hráčů můžeme vytvořit a počet řádků podle počtu kol turnaje. První řádek vyplníme tak, že si seřadíme čísla vzestupně a párujeme spolu vždy prvního a posledního z těch, co ještě zbývají. Řádek bude vypadat naprosto stejně jako u předchozího způsobu. Vyplníme první sloupec - párujeme prvního hráče se soupeřem nejnižšího možného čísla, tedy začneme dvojicí 1-2, v dalším řádku 1-3 atd. Krásně nám to vyjde až do konce řady. Jdeme vyplňovat druhý sloupec. Podíváme se na vyšší číslo z prvního řádku, to budeme opisovat. Dále jedeme pořadě, připisujeme nižší číslo a zase jedeme postupně. V první řádku máme dvojku, takže po ní je trojka, do druhého řádku tedy píšu 3 + vyšší číslo z prvního řádku, do dalšího 4 + vyšší číslo atd. V okamžiku, kdy bychom měli psát dvě stejná čísla, napíšeme opisované číslo a číslo nejvyšší, tedy např. při 16 hráčích, když jsem ve druhém sloupečku a opisu číslo 15, napíšu 14 - 15, a pak místo 15 - 15 bude následovat 16 - 15. Teprve potom řadu dokončím, a jakmile ji dokončím, pokračuji od čísla 1. A stejně se vyplňují i další sloupečky. Takže opět při 16 hráčích, když opisuju číslo 12, tak jde řada takto: 5-12, 6-12 .... 11-12, 20-12, 13-12, 14-12, 15-12, 16-12, 1-12, 2-12 atd.

Takto k sobě určíme jen páry, kdo začíná se určí podle o odstavec výše uvedených pravidel o lichosti a sudosti rozdílu čísel hráčů.

V dokončené tabulce pak platí, že hráč s nízkým číslem začíná vícekrát, než hráč s vysokým číslem (je lichý počet kol). Rozdíl počtu her kdy hráč začíná a nezačíná je vždy roven jedné.

Ale nejjednodušší způsob je možná tento: Počet hráčů označíme N, kolo, které se chystáme napárovat jako R. V daném kole spolu hrají dvojice, jejichž součet startovacích čísel je N+R a nebo R+1. Dva hráči zbydou, to je poslední dvojice. I tato dvojice je určitelná pomocí vzorečku, platí, že jsou to hráči N a (N+R)/2 jeli R sudé, nebo N a (R+1)/2 je-li R liché. V posledním kole spolu hrají dvojice, jejichž součet startovacích čísel je N. Pro určení, kdo začíná, použijeme opět výše uvedené pravidlo o rozdílu čísel.